Tak za pár dní tu máme Silvestr 2011 a den na to Nový rok 2012. Hold to utíká. Od doby, co jsem se poprvý ocitl na našem ústavě, už uplynulo 5 let. Původně jsem tuhle zprávu chtěl napsat až na Silvestra, ale abych na to pro jistotu nezapomněl, asi ji napíšu už teď, 25. prosince.

   Prosím Vás, lidi, nemyslete si, že následující řádky jsou jakýmsi dopisem na rozloučenou, já nikam neodcházím, jen už to konečně potřebuju ze sebe dostat. Když jsem se roku 2006 dostal na gympl s 8 známýma ze základky (s Liborkem, Péťou Antuškem, Péťou Šímou, Terezkou Körnerovou, Ájou, Káťou Němcovou, Míšou a Šonem), byl jsem na Vás ostatní hodně zvědavej. Víte, na základce mi připadalo, že mě tam defacto skoro nic neobohacuje (myslím myšlenkově, jako třeba šikanovanej jsem nebyl :)). To se ale nyní mělo změnit. Možná tuším, co jste si o mě v primě mysleli, jako že jsem se s nikým skoro ani nebavil, že jsem byl prostě zapšklej. A já tomu rozumím. Ale během dalších pěti a půl let jste mě tou všeobecnou laskavostí, pomocí, empatií a láskou (jako kamarádskou :)) změnili k nepoznání. Rozhodl jsem se tedy, že jsem napíšu to, jak jsem já nahlížel na Vás během jednotlivých tříd. A kdyby se to někoho nějak dotklo (což doufám, že ne), klidně mi to řekněte. (čtěte dále)

   Prima - tak jak jsem říkal, většinu z Vás jsem znal snad jen podle jména. Netýká se to samozřejmě těch, které znám už od základky. Hold jsem byl tak zabranej do paleontologie, že jsem se skoro s nikým nebavil. A to mě doteď štve. Kdybych se aspoň kolem sebe rozhlídl a začal se třeba s někým bavit o (pro Vás) normálnějších věcech než o vědě, asi bych byl dnes víc společtěnštější než dnes, a kdo ví, třeba bych byl s Váma v tanečních. Ale nepředbíhejme. Každopádně jsem Vás skoro neznal.

   Sekunda - v podstatě to samý jako prima, až na to, že paleontologii jsem vyměnil za astronomii a znal jsem Vás o trochu líp (hlavně díky lyžáku, Bůh mu žehnej).

   Tercie - tady už to bylo zajímavější. Začínal jsem se s Váma aspoň trochu bavit a dělal jsem pěkný kraviny (viz. ta kulička v uchu, kvůli který jsem byl i v nemocnici :D). Nicméně právě těma prasárnama jste na mě začali jinak nahlížet, bylo to skoro poprvý, co jsem byl aspoň trochu středem pozornosti (i když přecejenom ne tak, jak jsem původně zamýšlel). Ale nicméně třeba ta Hájnice (a Grfčovo chrápání :D) nebo Liberec byly vyvedený výlety a moc se mi na nich líbilo.

   Kvarta - snad i kvůli tomu, že jsem na konci tercie měl nejhorší vysvědčení vůbec (3 trojky, přičemž z bižule mi hrozil čtverec) jsem o letních prázdninách tvrdě makal a to mě změnilo. Došlo mi, že abych se vyhnul takovýmu drilu, musím se trochu víc učit. Ale to je jiná kapitola. Každopádně po vyvedené tercii (myšleno tím, jak jsem Vás postupně poznával) byla Kvarta a s ní ÚŽASNÁ ANGLIE. Ta mi u mnoha lidí (zejména u Davea a Bufíka, protože se mnou bydleli) otevřela oči a dovolila mi, abych Vás ještě líp poznal a až na cestu zpátky, kdy jsem si s Davem vyměnil místo, aby moh s Bufíkem hrát karty (což jim samozřejmě nemám za zlý ;)) a já seděl vedle Šneka (coz třeba to, že v noci se mi Šnek zavrtal do ramene, to bylo ještě v pohodě, ale co bylo naproti přes uličku v autobuse...), proběhla celá exkurze skvěle. No důležitý je hlavně to, že i během kvarty jsem Vás mohl ještě daleko líp poznat.

   Kvinta - ta byla v tomto ohledu taky dost dobrá, na začátku jsem se poprvý vážně zamiloval. Ale zpét k tématu. Mně osobně se teda Lomy moc nelíbily, ale samozřejmě je to jen můj osobní názor ;). No nicméně jestli mi Anglie otevřela oči, tak následující výlet - Hory 2011 - mi vyrval oční víčka. Fakticky se mi tyhle hory líbily mnohem víc, a nejen kvůli tomu, že jsem už uměl lyžovat nebo že o mě nikdo nerozlomil šroubovák :D. Důležitý je, že zde na horách to bylo fakt skvělý a moc se mi po nich bude stýskat.

   Sexta - zatím dobrý, ale ještě uvidíme ;)

   Ale takový hodnocení mi nestačí. Chci ještě něco říct o každým z naší třídy.


   Verunka Anděrová - nejdřív jsem se před ní styděl (ale to přede všema holkama :D), ale třeba to, že jsem jí odmítl nýst oběd i přesto, že měla zlomenou ruku a nohu, což mě doteďka štve. Každopádně ji teď mám jako kamarádku moc rád a jsem moc rád, že je s náma. A moc rád jí teďka pomáhám třeba při fyzikálním písemkách (pokud tomu teda náhodou rozumím :D).

   Péťa Antušek - tak tohohle hocha znám už víc jak 10 let. Ale během toho se z Péťy stal jeden z mých nejlepších kámošů. Jako třeba mi během těch let párkrát přišel trochu trhlej, ale to přešlo a fakt je dle mýho názoru v pohodě ;).

   Péťa Bendová - nejdřív jsem se musel podívat hodně nahoru, abych jí viděl do očí, ale teďka jsem skoro na stejný výškový úrovni jako ona. Ale to samozřejmě není důležitý. Vždycky mi přišla přátelská a to se během těch let nezměnilo. Je dobrá.

   Amálka Berková (alias Slunce našeho žití) - zpočátku jsem jí moc neznal, ale pak mi došlo, že ta přezdívka docela i sedí. Amálka je v podstatě ve všech situacích pořád usměvavá a svěží. Mám ji moc rád.

   Tomáš Brychta (alias Bufík alias Nejhezčí kameraman na světě alias Trojka) - no alespoň co já si pamatuju, tak Bufíkův outfit (aspoň co se účesu týče) se změnil k nepoznání. Z holý hlavy se stala kštice, která z něho udělala Nejhezčího kameramana na světě. Ale to je vedlejší. Důležitý je, že hlavně po Anglii jsem poznal, jakej je Bufík dobrej kluk a že je s ním dost velká sranda. Takže i on v mý paměti zaujme svý místo jako dobrej kámoš a biker.

   Denča Havelková - s ní jsem se teda zpočátku taky moc nebavil, ale po tercii, kdy se mě nejednou zastala na našich starých třídních stránkách, jsem poznal, že je to moc hodná holka a že je s ní taky velká sranda.

   Míša Chrstoš (alias Grfča alias Grfin) - s ním jsem byl kámoš v podstatě už od primy. Když v tercii (od výletu v Brně 2008) začal chodit s Aničkou, nejednou jsem ho slovně napadl z prostý žárlivosti (čehož lituju), ale v kvartě mi došlo, že jsou spolu šťastný, a tak jim teďka přeju jen to nejlepší. Hlavně nezapomenu na naše hlášky vo němčině. Ale co mě hlavně potěšilo a dojalo, bylo to, co napsal na svým profilu - Co se mi líbí na naší třídě a škole: že máme Cyrdu…timhle se žádná třída pochlubit nemůže - byl jsem z toho tak překvapenej, zvláště kvůli tomu, že to bylo nedlouho potom, co jsem na něj a na Aničku byl sprostej a agresivní. Každopádně ho mám jako kámoše taky rád a doufám, že mu to s Aničkou vydrží co možná nejdýl.

   Sárí Kováčiková - zpočátku jsem se s ní taky nebavil, i když jsem byl šokovanej, že bydlí ve Velkým Jeníkově (pro vysvětlení, my máme chalupu v Malým Jeníkově, asi 3 km odtaď). Každopádně jsem zejména od tercie dál poznal, že je moc milá a chytrá a že to nemá moc lehký, takže jí moc obdivuju.

   Terezka Körnerová - Terezku znám už od 1. třídy a obdivuju jí, že u toho klavíru zůstala a hraje dodnes (já jsem taky hrál od 1. třídy, ale pak jsem kvůli gymplu přestal). Každopádně byla vždy moc dobrá kamarádka.

   Anička Kršková - během prvních pár let na gymplu jsem jí moc neznal, ale postupně jsem jí čím dál víc obdivoval, že přes svou nemoc (bohužel nevím přesně, co vlastně má...) bere život s krásným úsměvem na tváři.

   Nik Kučera - nevím proč, ale během primy jsem mu moc nerozuměl. Ale to už je dávno pryč. Nik je dobrej kluk a taky se s ním dá normálně bavit. A i fotbal mu taky jde ;).

   Tomáš Mandelíček (alias Mandel alias Mrdelíček :D) - myslete si, co chcete, ale dle mýho názoru by se jeho příchod z Brna roku 2008 dal přirovnat k Božímu zázraku. Jen s málokým jsem zažil tolik srandy jako s Mandelem. Nikdy nezapomenu na ty hlášky, který jsme spolu slyšeli či sami vymysleli (hlavně Kalbskoule nebo "Chrrchrch...takže, já bych si dal kašičku, prosím...hehhhehh" :D). I když ho neznám takj dlouho jako většinu ostatních, je zaručeně jeden z mých nejlepších kámošů a vzpomínku na něj mi z hlavy může vymazat maximálně lobotomie a vzhledem k tomu, že je zakázaná, tak nic nevymaže ;).
 

   Ája Marková - Áju znám taky už od 1. třídy, ale opravdu jsem ji defacto poznal až zde. Je moc hodná, milá, usměvavá a skvělá holka a taky ji mám jako kámošku moc rád. Hlavně ji obdivuju za její ochotu pomáhat druhým i za to, jak organizuje všelijaké koupě různých dárku nejen pro pí. Pečtovou.

   Terezka Matějů - během primy a sekundy jsem Terezku moc neznal, ale během tercie a kvarty jsem ji už měl jako kámošku rád. A v kvintě to vyvrcholilo tím, že jsem se do ní zamiloval a jako první osobě jsem to řekl z očí do očí. Samozřejmě to, že odmítla, jí nemám za zlý. Spíš mě štve to, jak jsem se choval nedlouho potom já k ní, takže to bych tady radši ani nerozebíral. Ale zde bych rád dodal, že jí moc obdivuju v tom, jak mi odpustila to moje hovadský chování. Takže podtrženo sečteno je Terezka dneska asi mojí nejlepší kamarádkou a já moc doufám, že se brzo uzdraví.

   Kačenka Němcová - od vidění jsem znak Kačenku asi tak od 4. třídy, ale podobně jako většinu ostatních ji znám jako kamarádku asi tak od sekundy či tercie. Je taky moc milá.

   Petra Neugebauerová - nejdřív jsem jí nemohl přijít na jméno, ale pak mi došlo, že nemá jenom matematický, ale víceméně i např. organizátorský vlohy a to by se mělo ctít. Jen mi přijde, že je někdy trochu panovačná, ale jak říkám, můj názor ;)

   Míša - podobně jako Káťu Němcovou jsem i Míšu znal od vidění asi od čtvrtý třídy a kámošit jsem s ní začal až na gymplu.

   Vláďa Pařízek (alias Pařez) - asi proto, že charakterem jsme docela jiný, jsem Pařezovi nemoh během primy přijít na jméno, ale to se docela změnilo, Pařez je docela dobrej kámoš.

   Tomáš Peltan (alias Pelty) - s ním jsem během těch 6 let v podstatě neměl žádný větší problémy, vždycky byl docela dobrej kámoš a podobně jako u Sáry mě i u něho překvapilo (ne-li šokovalo), že bydlí ve Strmilově.

   Ruda Reisner - mrzí mě, že Rudíka neznám déle, ale i tak stačilo 6 let, aby se Rudík "propracoval" na jednoho z mých nejlepších kámošů. Sice byly sem tam naše vztahy na ostří nože, ale pokud vím, byla to vždycky moje vina. Každopádně mám Rudíka moc rád, že má se mnou onu svatou trpělivost. Mám ho moc rád.

   Péťa Šíma - tohohle mírnýho obra už znám 10 let a už na základce byl Péťa dobrej kámoš a na gymplu se můj postoj k němu nezměnil. Taky jsem rád, že má se mnou trpělivost a že je vždycky přátelskej.

   Kačka Růžičková - během primy a možná i během sekundy jsem Kačku moc neznal, ale to se změnilo, všichni jsme poznali, že je moc milá a usměvavá holka.

   Tomáš Schneedorfer (alias Šnek) - už od primy jsem se s ním docela dost kámošil a hlavně od tercie dál jsem objevil, že Šnek má stejně rád dějepis jako já. Takže za to jsem moc rád, že mi často doplňuje znalosti, když se sem tam náhodou bavíme třeba o 2. světový válce, o tý (dle mýho názoru) ví víc Šnek než já. Samozřejmě ta pěsťovka v sekundě mě přinutila držet se na pár dalších měsíců od Šneka dál, ale vypadá to, že už se uklidnil, takže je teď zase jedním z mých nejlepších kámošů.

   Anna Šteflová - od primy jsem jí moc neznal a to se dodneška nezměnilo.

   Domča Tučková - moc jí neznám. Zatím.

   Hedvika Urbanová - od primy jsem jí moc neznal a to se dodneška nezměnilo.

   Dave Vágner - od primy se v charakterové podstatě nezměnil. Pořád je to ten dobrý kluk, který všem moc pomáhá a proto jsme rádi, že je Dave s náma.

   Verunka Vodrážková - v primě jsem Verunku moc neznal, ale běhen dalších let jsem jí pomalu a postupně poznával. Je to moc milá holka a jako kámošku ji mám rád.

   Liborek Vondráček - tak Liborka znám už od 1. třídy a už na základce byl mým nejlepším kámošem a taky na gymplu se mý kamarádství k němu ještě zmnohonásobilo. Obdivuju ho v mnoha směrech. Nejen za to, s jakou pečlivostí vytváří naše stránky, ale asi především za to, že je ochotnej poslouchat mý neustálý kecy o různých vědeckých oborech (podle toho, který mě zrovna chytnul). Už mnoho let mě pojí s Liborkem tak velký kamarádství, jaký jsem doposud nezažil. Byl, je a zůstane v mým srdci - navždy.

   Anička Vopravilová - už od primy jsem se s ní kámošil a v sekundě jsem se dokonce snažil říct, že jí mám rád. Ale nicméně teďka chodí s Grfčou a já jim to moc přeju. Ale jinak celkově je Anička moc dobrá kamarádka a jsem rád, že i ona měla se mnou tu svatou trpělivost, když jsem ji a Grfču v tercii pomlouval.

   Áďa Ženíšková - i když ji znám jen asi rok a půl, je Áďa taky mojí dobrou kámoškou. Hlavně mě vždycky dostanou ty její záchvaty smíchu ve škole :D.


   Tak takhle by asi vypadalo moje OSOBNÍ hodnocení vás všech.

   Podtrženo, sečteno - Kdybych byl emo, napsal bych asi něco jako mOciInQky waS lOviIskUjU. Ale protože jsem prostě vychovanej vědecky, píšu - Nikdy jsem si nepřipadal tak oblíbený jako u nás v naší třídě. Moc Vás obdivuju, že máte trpělivost, i když Vás často zahlcuju různýma kecama o tom, co mě zrovna baví. Samozřejmě když Vás to bude štvát, řekněte mi to. Mám Vás všechny moc rád a doufám, že jako kolektiv přežijeme všechno.

   Pokud jste to všechno dočetli do konce, tak teda dík, to bych an nečekal :D.

   Spokojené vánoční svátky, Šťastný Nový rok 2012 a co možná nejvíce splněných novoročních předsevzetí přeje

                                                                                                                                    Cyrda