|
Tak za pár dní tu máme Silvestr 2011 a den na to Nový rok 2012. Hold to utíká. Od doby, co jsem se poprvý ocitl na našem ústavě, už uplynulo 5 let. Původně jsem tuhle zprávu chtěl napsat až na Silvestra, ale abych na to pro jistotu nezapomněl, asi ji napíšu už teď, 25. prosince.
Prosím Vás, lidi, nemyslete si, že následující řádky jsou jakýmsi dopisem na rozloučenou, já nikam neodcházím, jen už to konečně potřebuju ze sebe dostat. Když jsem se roku 2006 dostal na gympl s 8 známýma ze základky (s Liborkem, Péťou Antuškem, Péťou Šímou, Terezkou Körnerovou, Ájou, Káťou Němcovou, Míšou a Šonem), byl jsem na Vás ostatní hodně zvědavej. Víte, na základce mi připadalo, že mě tam defacto skoro nic neobohacuje (myslím myšlenkově, jako třeba šikanovanej jsem nebyl :)). To se ale nyní mělo změnit. Možná tuším, co jste si o mě v primě mysleli, jako že jsem se s nikým skoro ani nebavil, že jsem byl prostě zapšklej. A já tomu rozumím. Ale během dalších pěti a půl let jste mě tou všeobecnou laskavostí, pomocí, empatií a láskou (jako kamarádskou :)) změnili k nepoznání. Rozhodl jsem se tedy, že jsem napíšu to, jak jsem já nahlížel na Vás během jednotlivých tříd. A kdyby se to někoho nějak dotklo (což doufám, že ne), klidně mi to řekněte. (čtěte dále)
|
